Bojím se, že zůstanu sám. Začínám mít strach, že si nikdy nikoho nenajdu. Nejsem ten typ kluka, co by to s holkama uměl. Sbalit holku se mi v životě podařilo fakt jen párkrát a většinou to nemělo dlouhé trvání. Jakmile holka zjistila, jaký doopravdy jsem, tak odešla.
Pokud ihned nevidí výsledky, jsou z toho zklamaní a opět sklouzávají do vyjetých kolejí, kdy si opět ubližují myšlenkami typu “ Nejsem dost dobrá, Jsem k ničemu“, které potom mají negativní vliv na všechny oblasti jejich života. Život je cestou růstu a sebepoznání.
Jak mě k tomu někdo nedonutí, tak to prostě neudělám. Nějakou práci jsem měla, ale vždycky mě to znervózňovalo, bylo to na mě příliš mnoho zodpovědnosti, kterou nesnesu (vím, že jsem levá a vím, že to podělám a ještě z toho bude mít někdo jiný problémy). Takže jedinou útěchou ti asi bude to, že v tom nejsi sám :/ Styl psaní je mi velice nepříjemný, asi jako kdybych si četla rubriku dopisů čitatelek Brava. A vlastně i obsah byl na podobné úrovni. Hlavní hrdinka je hysterka, která skáče od ničeho k ničemu a dělá ze sebe trpitele. Já trpěla až do konce s tím, že jsem čekala alespoň nějaký zvrat. A trpěla jsem zbytečně.
Ahoj Mourrisone, myslím si, že jsem k ničemu. Nejde mi učení, nemám žádnou holku a nevypadám ani moc dobře. Jirka
Jak je to možný? Copak jsem k ničemu? Jsou snad všichni ostatní lepší, než já? Jsem pro ně moc stará? Moc mladý? Neumím toho snad dost? JAKÝ JE TEN DŮVOD??? V 90% případů nejste tím důvodem, proč vás nezvou na pohovory, vy. JE TO VÁŠ ŽIVOTOPIS! Hledala jsem člověka do svého týmu. Přišlo mi více než 100 životopisů. Dnes odpoledne to na mne padlo. Musela jsem ven z domu, pod záminkou, že jdu pro léky, zamířila jsem k řece. Byla obvykle špinavá a netečná. Vznesl se nad ni pták, kterému jsem neuměla dát jméno. Zmizel a zase se objevil, usedal střídavě na pobřežní kameny, spletence větví a drátů, vyhozené kanystry a prasklé kýble. Jsem zoufalý, moje holka pořád mluví s ostatními. Jsem velmi smutný kvůli tomu, že moje holka pořád mluví s ostatními kluky ze třídy, mám z toho deprese, a i když jsem jí to řekl, tak to pořád dělá, už jsem zoufalý. Ahoj Mourrisone, jsem úplně k ničemu. Rodiče se se mnou pořád dohadujou, škola mi nejde a kytara Může to být kdokoli: od přítele až po domácího mazlíčka. Prostě mu řekněte: "Jsem naštvaný sám na sebe." Dostaňte ze sebe všechny emoce, které vás tíží. Společnost důvěryhodných přátel nebo dokonce podpůrná skupina je skvělým místem pro ventilaci. Tyto kolektivy jsou určeny k tomu, aby vyslechly vše, co vás A proto já se na to nerad dívám. Nikdy jsem se na to moc rád nedíval, protože jsem k sobě – blbec – kritický. Pořád jsem tam viděl chyby. Později jsem si říkal: "Kdyby mi to dali teď! To bych to zahrál jinak!" Ono to také bylo ve verších a to je také malinko jiná disciplína. Na škole jsme recitaci moc nepěstovali 1 „Zmlkněte přede mnou, ostrovy, národy ať se oblečou v sílu, ať se přiblíží, ať potom promluví, přistupme společně k soudu. 2 Kdo vzbudil od východu muže , jemuž v patách kráčí spravedlnost? Poddává mu pronárody, podrobuje krále. Jeho mečem rozmetá je v prach, jeho lukem jako rozházenou slámu. 3 Žene je a sám
Musím přiznat, že měla pravdu – Lifee.cz. Petra (32): Máma mi vždy říkala, že jsem k ničemu. Musím přiznat, že měla pravdu. Petra má pocit, že její příchod na svět byl zbytečný. Táhne jí na 33 let a když se ohlédne do minulosti, nic nevidí. Žije sama, nemá kamarádku ani muže. O dětech může jen snít.
Někdo mě obviní nebo kritizuje, opustí, zradí nebo zavrhne a já si říkám: „Je to jasné, k ničemu nejsem“. Místo kritického posouzení všech okolností, objektivního pohledu na schopnosti vlastní a schopnosti těch druhých, mám sklon obviňovat se nejenom pro to, co jsem udělal, ale také proto, jaký jsem. Opatřiv všecko, zatarasil jsem vchod z vnitřku prkny a zvenčí jsem nastavil prázdné bedny. Potom jsem prostřel na zemi peřinu, k hlavě jsem si dal dvě pistole, přiložil nabitou pušku a poprvé jsem ulehl do postele. Znaven a uondán spal jsem po celou noc velmi dobře, neboť předešlé noci jsem sotva zdříml… HX9qC7d.
  • 3nrqijw02q.pages.dev/469
  • 3nrqijw02q.pages.dev/453
  • 3nrqijw02q.pages.dev/177
  • 3nrqijw02q.pages.dev/37
  • 3nrqijw02q.pages.dev/379
  • 3nrqijw02q.pages.dev/426
  • 3nrqijw02q.pages.dev/371
  • 3nrqijw02q.pages.dev/418

    • jsem k ničemu a sám